Jak mít co nejlepší ´užitek´ z léčitele, terapeuta…

05.06.2018

Tento článek není polemikou o dobrých a špatných léčitelích, o dobrých a špatných metodách, technikách... Chceme vás spíš seznámit s pohledem z opačné strany, ze strany toho, kdo se snaží vám pomoct. Zaměříme se proto na ´léčené ´; na to co jim může bránit najít pro sebe to pravé, event. jaké tendence jim v souvislosti s léčiteli mohou zpomalovat posun v léčbě.

Za mnohaletou praxi bych vypíchla především tyto:

Idealizovat si léčitele

Takoví lidé přijdou s představou, jak má léčitel vypadat, jak se má vyjadřovat, co jim smí či nesmí říkat, v horším případě posuzují i prostředí ve kterém pracuje. Pokud se pak realita s touto představou rozchází, zaměří se na léčitelovy ´chyby´místo toho, aby naslouchali a hledali, co je možné zlepšit u sebe.

Osobně jsme se setkali s klientkou, která léčitele opustila, protože pracoval ve sklepní místnosti (jeho rady z tohoto důvodu ani nevyzkoušela) nebo jiní zase léčiteli nedůvěřovali, protože si dovolil být nemocný. Jak může být nemocný léčitel! (no jak - je jen člověk, který si nese následky svého nynějšího nebo minulého jednání stejně, jako každý jiný).

Zúčastnila jsem se jednou marketingového semináře pro živnostníky. Pro lektora byl ´můj obor´ alternativní medicína dobrý pro názorný příklad a zadal dotaz, podle čeho by frekventanti hodnotili, zda budou mými ´klienty´.

Uhodnete, co bylo na 1. místě? - Vůbec je nezajímalo, zda jim úspěšně pomáhám nebo zda na mne mají od někoho pozitivní reference; nezajímalo je zda třeba mám k proklamovaným službám oprávnění (certifikát). Na 1. místě je zajímalo, jak vypadá mé ´pracoviště´!
Na 2. místě bylo co mám na sobě a na 3. jak mile a sympaticky s nimi jednám.

Vidíte, co zástupných ´blbostí´ odvádí vaši pozornost od sebe? Jak šikovně vás ego odsouvá od toho, že je třeba se zaměřit a řešit SVÉ ´nedostatky a chyby´.

Přijít s představou, co ´chcete slyšet´

Spousta lidí nehledá radu, nechtějí slyšet, že by něco dělali špatně nebo že by něco mohli dělat líp či jinak. Rozčiluje je, když nejsou podpořeny jejich názory.
Někdy zase stačí jediná věta, se kterou zásadně nesouhlasí (náboženský pohled, otázka drog, mateřství...), díky které okamžitě zavrhnou vše ostatní, byť by to bylo pro ně prospěšné.

Často to bývají lidé, kteří jsou nakloněni tomu, že za vše může někdo jiný - jiný lidi, špatný doktoři, okolnosti... Nechtějí hledat ´chybu´ ve svém přístupu, nehledají radu, co můžou sami pro sebe udělat. Hledají jen pofoukání svých bolestí nebo vrbu pro své stesky či zlobu.

Stavět se do role (neustálého) oponenta

Člověk je pozná velmi rychle. Nenaslouchají, co se jim říká. Už při prvních slovech jim v hlavě šrotuje, co odpoví; proč to co se jim říká tak není, proč to či ono nejde... Ke sdělovaným doporučením se staví tak silně do opozice, že se až nabízí otázka, proč vlastně přišli.
S takovými lidmi to bývá - stejně jako s předchozí kategorií - tak trochu promarněný čas.

Neříkám, že by lidé měli slepě přijímat, co je jim řečeno. To rozhodně ne! Měli by si ale vzít čas o řečeném přemýšlet event. klást otázky, aby se ujistili, že chápou správně.

Některým řečené dojde až doma, v klidu, někdy i až po delším čase. O těchto lidech nemluvím. Mluvím o těch, co se hned na první schůzce napruží, nasadí konfrontační tón a někdy je to opravdu o velké trpělivosti čekat, zda si nechají krunýř svého ega ´prorazit´.

Smutné je, že tak často jednají ne na základě vlastní hluboké zkušenosti, ale pouze na základě někde přečteného či slyšeného.

Neustále měnit a hledat nové léčitele, terapie

Každá metoda si žádá čas. Ano, někdy se dá pomoct téměř okamžitě, ale spíš je třeba na problému nějaký čas ´pracovat´ . Běžet proto (obrazně řečeno) po třech dnech jinam a pak zase jinam - se míjí účinkem. Takhle se to pravé nenalezne.

Když k nám přijde někdo s Áčtyřkovým seznamem, kde všude už během pár týdnů byl nebo už při objednání do telefonu líčí, jak mu tam a tam tím a tímhle ještě víc uškodili, jsme ve střehu. Popravdě mnohdy už do telefonu poznávám, že volající člověk ještě není připraven nějakou pomoc přijmout. Na dotaz, jak dlouho kritizované metodu absolvoval či jak dlouho léky užíval nebo prováděl doporučená cvičení, většinou odpoví, že jen pár dní nebo že ani nezačal, protože ´to určitě není pro něj to vhodné´.

Jiní zase naopak míní, čím víc tím líp a tak doslova plácají jednu metodu na druhou. Neptají se, zda se vzájemně léčení doplňuje. Dostávají se tak do schizofrenních stavů, kdy jim každý léčitel či terapeut otevírá a řeší něco jiného (není stejná posloupnost). Tělo ani mysl nestíhá zpracovávat a tím se jim pochopitelně spíš přitíží, než uleví.

Co tedy poradit

Dřív bylo aktivních léčitelů pomálo. Lidi byli rádi když se o nich vůbec dozvěděli a k nim dostali. Mnoho pacientů určitě s vděkem vzpomíná např. na vynikající léčitelku paní Kamenickou (tzv. Radnickou bábu), jejíž ´jadrnost´ a ´netaktnost´ byla známa. Dnes by se někteří neznalí spíš objednali do uhlazeného studia než k ní a nejspíš by ´zaváhali´. Vzhled a komerční úspěch není nutně zároveň známkou vysoké kvality. Mohou ale být příjemným bonusem navíc.

  • Oprostěte se proto před návštěvou léčitele od očekávání - jak bude jednat, vypadat, co bude radit. Zůstaňte otevření, přístupní a nedělejte předčasné závěry.
  • Pokud se nejedná o doplňující otázky, zbytečně konfrontačně nediskutujte (pokud není konfrontace způsobem terapie). Přišli jste rady a vědomosti nabírat, ne předvádět ty své. Když nebudete pozorní, nejspíš vám důležité informace a souvislosti uniknou. Navíc tím nekonstruktivně ztrácíte vyhrazený čas, který si platíte.
  • Nezaměřujte se na to, s čím nesouhlasíte. Hledejte a soustřeďte se na to, co by pro vás mohlo být přínosné. Jinak ale doporučuji si pamatovat i to s čím jste nesouhlasili - když opadne první reakce, opadnou emoce, můžete se k řečenému v klidu domova znovu vrátit a teď již konstruktivně posoudit, zda na tom přeci jenom něco není...
  • Uvědomte si, že po terapiích přichází reakce = nemusíte se cítit dobře, může vám být přechodně i hůř. Nepřerušujte kvůli tomu léčbu; máte-li obavy, zkonzultujte svůj tav a pokračujte dál podle pokynů. Pochopitelně je třeba rozumně zvážit, jaký stav už nelze považovat jen za reakci! Lepší se 3× zeptat (konzultovat), než něco závažného podcenit!
  • Zeptejte se, za jak dlouhou dobu je možné posoudit, zda je konkrétní druh léčby pro vás účinný (zabírá). Teprve pak hledejte jiný, pro vás nejspíš vhodnější způsob.

Používejte zdravý rozum!

Vše výše řečené samozřejmě neplatí, pokud po vás bude léčitel vyžadovat prapodivné praktiky jako třeba ´sexuální přenos ´, užití drog a dalších halucinogenů nebo jedů, jakékoliv metody ´násilných´tělesných manipulací nebo technik pronikajících kůží, pokud k nim nemá certifikované oprávnění. Velký pozor na psychické manipulátory - vždy si zachovávejte právo samostatně o sobě rozhodovat! Velkou opatrnost bych viděla i tam, kde léčitel zakazuje návštěvu lékaře či užívání předepsaných léků.

Stejně tak ´nedívat se na prostředí´ samozřejmě neznamená, že se musíte cítit dobře v kuchyni se slepicí na stole; na masážním lehátku, jehož prostěradlo prozrazuje jaký make up používalo několik klientek před vámi či s produkty, které léčitel vylovil z police plné myšinců... (i když ani to nevylučuje, že se může jednat o skutečně skvělého léčitele )

Rozum nám byl dán, abychom ho zdravě používali a slepým přijímáním duchu ani tělu neprospějem.

Buďte(me) zdrávi!


Liv Vážná Hoffmannová

www.alternativni-medicina.eu
alternativni.medicina@gmail.com