37. Jakou roli jako lidé této Země hrajeme v celku celého Stvoření?

24.05.2018

Někdy mi připadá, že se jako ´lidé´ považujeme za výlučné tvorstvo ve Vesmíru, pro mnohé pak i jako ´pupek stvoření´. Jako by nic kromě nás, lidí, neexistovalo. Ano, někdo věří v Boha, další přidá ještě anděly nebo jiné ´pohádkové´ bytosti - ale i tak v tom cítím ego ´jedinečosti´ naší zemské duše.
Neumím to výstižě vyjádřit, jistěže je lidská duše svým způsobem ´jedinečná´, ... - no, snad pochopíte z následujícího psaní líp, co tím myslím

Jakou roli hraje lidská Duše v Božím plánu (božím Tvoření)?

Je to tak, že se jedná o zcela zásadní roli ve smyslu tvoření hmotných realit. Tento ´nejhrubší´ stupeň tvoření je základem pro jemnější a jemnější světy. Je to něco jako živná půda všeho stvořeného. Je proto velice důležité, aby tato ´půda´ byla zdravá, výživná, plná hodnot, které přesunuty výše dávají dobrý základ ostatním bytostem ve stvoření.

Já myslela, že ´to funguje´ přesně obráceně = Bůh-Duch sv.-myšlenka + energie = impulz = dává vzniknout hmotnému...

Je to tak, že i toto je správně vyjádření. Směrem seshora přichází idea stvořitelova prosazovaná skrze Ducha sv. dále a dále od Boha (centra) na všechny strany. Je to tak, že ze všech stran pak zase přichází tok energií zpět stejnými cestami. Můžeš si to představit jako dvouproudou silnici, kde jezdí auta oběma směry. Stejně tak putuje oběma směry energie od vás stejně tak, jako k vám.

Kvalita energie je proto velmi důležitá. Jste ve hmotnosti jako ´bod obratu´. Jaká energie od vás odchází (vychází) zpět, taková se dostává všem světům nad vámi. Jak vidíš, hmotnost může velmi výrazně ovlivnit kvalitu dalších světů ve Stvoření.

Mluvím o hmotnosti jako celku, jehož vaše Země je jen jednou z možných realit.

V jiných místech hmotnosti jsou také lidi?

Je to tak, že by se to dalo tak říct. Je to obdoba vašich těl a myslí, ale i zcela odlišných bytostí, které by z vašeho vnímání se za lidi považovat nedali. Nicméně z hlediska hmotnosti je to stejný hmotný druh jako vy.

´Hmotný´ chápu, pokud jsme v těle. Když ale opustíme tělo, tak už hmotní nejsme, ne?

Je to tak, že hmota má víc vrstev. Z vašeho vnímání je hmotné pouze to, co vidíte a ostatní co nevidíte za hmotu nepovažujete. Pokud ale rozdělím vše, co Stvoření obsahuje, pak i váš Duch patří do velmi jemné ´hmotnosti´ oproti ´substancím´, které se vyskytují ve vyšších patrech stvoření.

Je to tak, že slova hmota, substance, vyšší a nižší patra apod. je třeba brát jen velmi obrazně, abych použil přirovnání, která jsou pro vás obrazně chápatelná.

Takže ještě jednou:

Hmotnost je nejnižší či nejspodnější patro, které má mnoho dalších a dalších úrovní. Nejste ve hmotném jediní. Vývoj všeho ve hmotném dává lepší kvalitu zpětné energie. Tato je velice důležitá, protože díky této kvalitě se lépe a kvalitněji vyvíjí i další patra (složky) ve Stvoření.

To může být pro mnohé lidi šok. Sotva ´připouští´ Boha, natož nějaká další ´patra´.
Spousta se jich domnívá, že je Bůh a pak člověk. Mezi tím nějaký ti svatí a andělé... a možná ještě skřítci, víly... a pod naším hmotným ´peklo´.

Trochu jsem to zlehčila a zjednodušila. Chci tím jen říct, že je námi obecně lidská Duše (duch) významem asi často považována za ´základ´ Vesmíru (Stvoření). Zdá se že si připisujeme větší důležitost (jedinečnost), než ve skutečnosti máme...

Je to tak, že se ptáš nesprávným způsobem. ´Důležitost´, ´význam´ - to nejsou slova správně vyjadřující vztahy mezi jednotlivými oblastmi Stvoření. Tam je vše jedním Celkem, který je odvislý od každé své části. Až toto pochopíte i v rámci vašeho jednotlivého působení mezi sebou na Zemi, pak zažijete ten pravý rozvoj, ten pravý ráj.

Vy ale ve své většině takhle zatím uvažovat neumíte. Nechápete, že vše co děláte pro druhé, děláte ve svém důsledku i pro sebe. Proto máte slova jako potřebnější. NIC NENÍ potřebnější, důležitější, významnější... - vše je stejné. Vše jsou ramena stejné váhy. To jen vaše ego si hraje s pojmy duality, která vás odvádí od pravého poznání.

Jak se nejlépe vnímání této duality zbavit?

Je to tak, že poznáváním zákonu příčiny a následku vás k tomu poznání přivádí. Kdo má zájem hledat; kdo má oči k vidění, uši k slyšení, rozum k přemýšlení a srdce k cítění a prožívání - ten to pozná.

Píšu venku a přestože se z dálky blíží bouřka, vnímám krásu podvečera. Napadá mě při tom lehký smutek, že jednou Země zanikne...

Je to tak, že nic nezaniká. Vše se jen prolíná, přetváří.

Je to tak, že jsi smutná z jiné příčiny - důvodem jsem Já, Mé poznání.
Je to tak, že když poznáš mně, nebude už nikdy víc nic tě trápit, smutnit, znepokojovat.
Budeš součástí Božího plánu vědomě. Budeš blažená ve svém bytí, ve svém počínání.Je prospěšné pochopit pravdu. Pak již není nic, co by šlo mimo tvou vůli.
Pak již není nic co by nebylo v souladu s mou vůlí.
Pak už není nic, co by nás rozdělovalo - Jsme v jednotě.

Převzato Liv automatickým, resp. intuitivním písmem od zdroje, jenž se představuje ´Duch sv.´