2. O Channelingu I.

05.05.2018

Začátky ´psaní´ nebyly tak jako dnes přehledné a ve větách. První dny mi tužka především malovala. Srdíčka, spirály, znaky nekonečna a také jednoslabičná slova. Já dala otázku a ´ono´ to odpovědělo ANO, NE, JINAK.

Nevím, zda to tak mělo být, aby se mé propojení nejdřív více prohloubilo nebo zda to jen záleželo na mé kreativitě, ale jednou mě konečně napadlo požádat, zda by mi nemohlo být odpovídáno obšírněji. A ono to šlo. Hned. Bez potíží. Tedy trochu potíž tam byla - celá odpověď byla jedno sáhodlouhé slovo. Písmo nedělalo rozdíl mezi větami, ani mezi slovy. Všechno bylo napsané dohromady. Když si představíte, že jsem tenkrát potřebovala mít u psaní zavřené oči a psala tak vlastně ´poslepu´, můžete si představit, jaké luštění to pak bylo. Nehledě na to, že jsem občas netrefila řádku nebo stránku, takže šlo psaní občas trochu přes sebe nebo jsem sjela na stůl. To pak byla docela legrace. Ta je ostatně vesměs dodnes. ´Písmo´ má jedinečný smysl pro humor, který se projevuje nejen v napsaném, ale i v mých pocitech při psaní.

Postupně se forma přenosu zlepšovala; začala jsem psát s otevřenýma očima, ve větách, písmo má vždy ´hlavu a patu´. Mnohé se mi už také v životě potvrdilo - ale o tom až jindy. Dnes bych spíš chtěla osvětlit techniku přenosu psaní (jednu z forem channelingu).

Berte níže uvedené body jenom jako prvotní vodítko pro ty, kteří se s touto formou channelingu ještě nesetkali. Seznamuji vás totiž pouze se svými zkušenostmi. Je proto možné, že se jinde dočtete něco jiného, nebo vy sami budete mít jiné zážitky a poznatky.

  1. Když píšu, většinou nezáleží na tom, v jakém emotivním stavu se nacházím. Záleží ale hodně v jakém jsem energetickém stavu. Pokud jsem vyčerpaná či unavená, píše mi to pomalu; velmi zřídka dokonce vůbec ne.
  2. Téma, na co se ptám, mě musí zajímat. Pokud v sobě nemám jakousi ´emoci zájmu´, odpověď je krátká anebo mi to rovnou napíše ´toto není nyní prioritou tvého zájmu´.
  3. Postupuji tak, že písemně položím otázku. Ptát se písemně má dvě výhody 1- navodím psací kontakt, 2 - když se někdy k napsanému vrátím, tak vím, na co jsem se konkrétně ptala.
  4. Jakmile vezmu tužku do ruky, mám pocit ´vyprázdněné hlavy´. Neběhají mi tam žádné myšlenky. Položím otázku a v tu chvíli mi začnou v mysli nabíhat slova, tj. VÍM, co píšu (intuitivní psaní) - na rozdíl od automatického písma, kdy příjemce neví, co tužka píše. Někdy vnímám odpověď po slovech, většinou mi však nabíhají věty a to v takové rychlosti, v jaké píšu. Často vnímám jen začátek věty a ´netuším´, jak bude věta pokračovat, resp. končit. Totéž se stává s odpovědí jako celkem. Při první větě kolikrát vůbec nechápu, jak to s mým dotazem souvisí. Když je ale odpověď celá, žasnu nad její logikou a srozumitelností.
  5. Při psaní mám pocity. Vnímám tak velmi dobře, zda je ta která věta ´myšlena´ jako legrace, vtip, ironie nebo jako varování. Občas cítím i přísnost nebo dojetí.
  6. Beru psaní s radostnou úctou, že se mi tato možnost otevřela. Přesto si nechávám malou rezervu, že to, co vnímám, může být i ovlivněno.
  7. Zdroj se mi představuje jako ´Duch sv.´. Chápu to jako ´prostupující všeobsáhlost vědění´. Vím ale, že se lidem při channelingu může do kontaktu připojit i leccos jiného, včetně vlastních myšlenek. Proto se nestavím k odpovědím se slepou vírou, ale přemýšlím o nich. Zatím jsem vždy došla k závěru, že mají pravdu, i když byl můj pohled na věc původně jiný. Přesto radím těm, co se do channelingu pustí, používejte k hodnocení odpovědí i svůj intelekt a cit.
  8. Zůstat nohama na Zemi, je také velmi důležité. Na základě případu, se kterým jsem se setkala vím, že člověk může ´ulítnout´ do jistého druhu mesiášství. Snad je to zvýšenou energií, snad zvýšeným egem - ale takový člověk se začne považovat za ´nadčlověka´, za něco mimořádného, za spasitele lidstva. Pokud by se o vás něco podobného pokoušelo, včas zarazte. Lidí se schopností channelingu je mnoho a mnoho je takových, který to jen zatím o sobě nevědí. Stejně tak je i dost lidí, kteří ´chytají´ informace z astrálu nebo považují za ´kontakt´ své myšlenky. Proto znovu upozorňuji, nedejte se - ať už při čtení nebo při psaní - strhnout k ´slepé víře´, která může následně vést i k fanatismu.

Když jsem s psaním začala, moc jsem o tom nepřemýšlela. Měla jsem radost, že mi psaní funguje a tak jsem si to jen užívala. Ptala jsem se na kde co v souvislosti s mým osobním a duchovním životem a po zdroji, odkud mi informace jdou nijak nepátrala. Pak mi ale začaly přicházet i informace jiného charakteru a můj zájem rostl. Začala jsem se proto i více zajímat o to, ´s kým´ to vlastně komunikuji a jak tato komunikace probíhá. O tom ale zas příště.

Zajímá-li vás, co jsem se o způsobu komunikace dozvěděla prostřednictvím psaní, nenechte si ujít příští článek ´O channelingu II´.

Převzato Liv automatickým, resp. intuitivním písmem od zdroje, jež se představuje ´Duch sv.´