Jako sladká odměna přišla jízda na koni

V každém věku nás může oslovit něco nového. V každém věku můžeme nalézt nové, někdy i nečekané dispozice k novému. Impulsem může být ´náhoda´, změna zdravotního stavu … prožité meditace, zasvěcení Reiki…. aj.

Úryvek z dopisu:

… Z čeho mám ale momentálně největší radost, že jsem se pod vašim vedením zbavila alergie na zvířata. Jako sladká odměna přišla jízda na koni…

Pokukovala jsem po nich léta, zdálo se mi o nich, ale těžko něco podnikat, když ti slzí oči a dusíš se pokaždé, když mas koně na 100m od sebe… To je teď už nějaký ten rok pryč – díky vaší laskavé pomoci – a tak hurá na koně.

Bylo to úžasné… Seděla jsem na tom koňském hřbetě úplně blažená, dokonale šťastná a dokonce mi to nějak podezřele šlo  Na koni jsem před tím jela jen jednou, asi tak před 15 lety, ale bylo to děsné; nemohla jsem dýchat, svrbělo mě celé tělo, visela jsem tam jak pytel brambor a ještě ke všemu jsem se bála. Tedˇ to bylo něco jiného. Mám pocit, že jsem našla ten pravý sport pro sebe. Konečně. Načase, vždyťˇ mi táhne na 50 

Pan trenér mě chválil a koukal na mě trochu podezřívavě, protože se mu nezdálo, že jsem nejezdila. Je fakt, že některé věci mi šly samy, dokonce ještě před tím, než mi stačil říct, jak to dělat , tak nějak jsem věděla jak na to, ani nevím proč. Každopádně místo pouhé jízdy na lonži pořad dokola, jsme zvládli samostatně (tedy kobylka a já) rozjezd, zastavováni, couváni, otočky, oblouk doleva i doprava, což je prý nějaký drezurní cvik  jo a ještě na závěr mi dovolil cval, prý za odměnu.

Pořád se mě ptal, jestli jsem fakt nejezdila. No, ´jezdila´  Párkrát při Reiki a taky při sezeni (LiJo-ki) u Pepy jsem ´na koni jezdila´ – do boje, pro radost, do práce, jako voják při výcviku… kolikrát to byly nádherné pocity a jednou si pamatuju, že jsem lezla z masážního lehátka a měla jsem z té jízdy namožené nohy (úplně stejně jako minuly týden . No, ale to jsem trenérovi mohla těžko říct, tuším, že by to nevzal a tak jsem mu řekla, že se mi o tom často zdálo 

A teď mi řekni, je něco tak úžasného vůbec možné  ?

Jo a před naším Jeníkem (3 roky) musí koně utíkat, vůbec nechtěl domů a vůbec nechtěl slézt z koně. Moc mu to na tom koňském hřbetě sluší  – Jo a taky zjistil, že koně mají rádi meruňky a umějí plivat pecky… Prostě přínosný den…

Radmila

‹ zpět